Leonardo da Vinci (výzva 2013)

Odborná stáž českých studentů technických oborů v Anglii
= zvýhodnění na domácím trhu práce

Poskytovatel dotace:
Dům zahraničních služeb
Národní agentura pro evropské vzdělávací programy

Název programu:
Program celoživotního učení Leonardo da Vinci

Typ aktivity:
Mobilita

Přidělená dotace:
39 714 €

Realizace projektu:
5. leden 2014 – 11. prosinec 2014

Stáž - 2 běhy:
duben 2014 – 10 studentů
září 2014 – 10 studentů

Koordinátoři projektu:
PaedDr. Taťána Chlumská
Ing. Petr Hejna

Anotace projektu:
Projekt budou tvořit jak po obsahové tak i formální stránce 2 běhy. V rámci projektu se zúčastní celkem 20 žáků IT oborů Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy, Jičín, dvou běhů dvoutýdenních odborných stáží v Londýně. Každého běhu se zúčastní 10 žáků. Do projektu budou zapojeni pouze žáci 3. a 4. ročníků maturitních oborů. Žáci budou v průběhu odborné praxe v zahraničí pobývat v různých firmách a podnicích, které jim zabezpečí zprostředkovatelská organizace ADC Technology Training Ltd.

Cíle projektu:
Cílem daného projektu je zdokonalení odborných, jazykových, sociálních a interkulturních kompetencí, získání zručnosti a zkušeností všech žáků zúčastněných na projektu. Našim zájmem je pokračovat v rámci dobré spolupráce se zahraničními partnery, podpořit pravidelnost stáží a umožnit tak uvedenému počtu žáků naší školy, zúčastnit se projektu mobility a tím přispět k internacionalizaci vzdělání. Žáci budou mít možnost ověřit si své vědomosti, zručnost v oboru a zkušenosti během reálné praxe v jiné členské zemi Evropské Unie. Žáci se během zahraniční stáže seznámí se systémem a průběhem odborné přípravy mladých lidi v počátečním stadiu vzdělávacího procesu za hranicemi své vlasti. Naučí se nové techniky a technologie ve svém oboru. Ty mohou po svém návratu do vlasti úspěšně transformovat na podmínky v českých firmách. Všechny tyto aspekty mohou výraznou měrou přispět ke zkvalitnění odborných a jazykových znalostí a vědomostí žáka, stejně tak k jeho kompetentnosti pro další osobní a osobnostní rozvoji k zvýšení hodnoty absolventů na trhu práce, rozšíření spektra všeobecných vědomostí. Stejně mohou pomoci zvýšit zájem a atraktivitu vyučovaných oborů. Toto vše by mělo následně motivovat žáky k dalšímu zdokonalování ve svém oboru s ohledem na perspektivu prosazení se v konkurenčním prostředí evropského trhu práce. Žáci tímto způsobem také poznají jinou zemi, jinou pracovní a sociální kulturu, morálku a životní styl. Proto je nezanedbatelnou významnou součástí projektu mobilit, i jeho interkulturní aspekt.



Časový harmonogram

leden - březen 2014 – přípravná fáze pro první běh (jazyková, kulturně-historická a odborná příprava)
duben 2014 – 14ti denní stáž ve firmách v Londýně
květen – červen 2014 – závěrečná fáze – zpracování závěrečné zprávy účastníků
červen - srpen 2014 – přípravná fáze pro druhý běh (jazyková, kulturně-historická a odborná příprava)
září 2014 – 14ti denní stáž ve firmách v Londýně
říjen – listopad 2014 – závěrečná fáze – zpracování závěrečné zprávy účastníků
  • Zpracování projektové dokumentace
  • Evaluace projektu
  • Diseminace výsledků

Vybraní studenti pro první běh /duben 2014/:
  1. Roman Auserwald - I3A
  2. Martin Fiala – I3B
  3. Jan Kohout – I3B
  4. Filip Musal – I3A
  5. Martin Posselt – I3A
  6. Jan Shaffer – I3A
  7. Jan Suchomel – I3B
  8. Lukáš Šotola – I3B
  9. Jaroslav Véle – I4B
  10. Lukáš Vlček – I3A

CONGRATULATIONS!


Stáž v Londýně

Ve dnech 13. 4. – 26. 4. 2014 se skupinka 10 studentů zúčastnila pracovní stáže v Londýně. Jednalo se o projekt Leonardo da Vinci, který byl financován Evropskou Unií. Po pečlivém výběru těch nejlepších z nejlepších, začali nekonečné přípravy na zatím ještě vzdálený odjezd. Byli jsme podrobeni spoustě informačních a poučných schůzek, kde jsme dostávali velice důležité informace jak o práci, tak o Londýně a životě v Anglii. Nejvíce jsme byli vystrašeni, schůzkou s panem uč. Pokorným, který nám vysvětloval techniky úniku z metra, kde nastal teroristický útok. Dále jsme se mlčky poslouchali, na co si dávat pozor aby nás v Anglii nezavřeli na 18 let a nedej bože zastřelili.

Po důkladných přípravách se blížil náš den, den kdy začalo 14 denní dobrodružství nejdřív v zájezdovém autobusu a následně v ulicích obrovského města, majícího více než 10 mil. obyvatel, Londýna! Celá cesta byla absolvována pravidelným linkovým autobusem „Žlutý“ společnosti Student Agency, který jezdí trasu PRAHA – Londýn a zpět, každý víkend. Odjezd byl v 17:30 z ÚAN Florenc v Praze. Obsluha byla perfektní a pohodlí více než luxusní. Tří nápravový žlutý kolos měli na povel dva zkušení řidiči a obsluhou nám byla stevardka Šárka a na zpáteční cestě Iveta. V neděli v 11:00 po příjezdu na jedno z hlavních Londýnských nádraží Victoria, jsme přesedli na menší autobus vyslaný ADC College, která zajišťovala náš pobyt a zaměstnání v Londýně na celých 14 dní. Odtud nás dopravil do již zmiňované ADC College, kde jsme čekali na hostitelské rodiny a po odjezdu do našich náhradních domovů, skončilo naše nekonečné skoro 20 hodinové cestování.

Jan Suchomel, I3B

Stáž v Londýně

Ačkoliv jsem se mnohokrát přistihl v pochybnostech, zda mi to za tu úmornou přípravu stojí, byla pracovní stáž v Anglii jedním z mých nejlepších zážitků v životě. Po smíšených pocitech v prvních dnech, kdy jsem své hostující rodině, vlastně komukoliv, nerozuměl téměř ani slovo, jsem si pobyt opravdu začal užívat. Uvědomil jsem si, jaké ohromné štěstí v tu chvíli mám – procházet se po půdě Londýna a stát se opravdovým občanem, který musí chodit do práce, to jsou neocenitelné zkušenosti. Navíc jsem se téměř každý den scházel s přáteli a vymýšleli jsme různé aktivity. Nemyslím, že tu byla nějaká nejlepší část stáže. Ano - památky byly super, ale do života mi nic nepřinesly. Práce byla také dobrá, ale chvílemi nudná a raději jsem si představoval sám sebe, jak sedím u PC a jen lenoším. Myslím, že celá stáž skvěle fungovala jako celek. Mohli jsme si doopravdy vyzkoušet jaké je to být součástí jednoho z největších měst na světě, získat obrovské zkušenosti, zlepšit se v jazyce a zároveň strávit díky víkendu dovolenou v centru.

Martin Fiala, I3B

Dvou týdenní stáž v Londýně

Zúčastnili jsme se dvou týdenní pracovní stáže v Londýně

Londýn je jedno z nejuspořádanějších měst v Evropě. Například na eskalátorech v metru je zde zvykem na pravé straně jen stát a levá strana je pro lidi, kteří pospíchají. Těžko zde najdete nějaký odpadkový koš, ale pořád je tu čistěji než na hlavním nádraží v Praze, kde je třeba těch košů několik a jsou poloprázdné a odpadky jsou všude kolem nich.

Auta jezdí po levé straně, což může být pro mnoho turistů nezvyk. Hlavně když člověk kouká na místo spolujezdce (čili u nás na místo řidiče, protože i volant mají na druhé straně) a nikdo tam nesedí a říká si: „Kdo to auto sakra řídí?“ Později si však uvědomí, že volant je opravdu na druhé straně.

Angličané jsou slušní lidé, teda většina z nich, ne vždy to tak musí být. Například v práci se stále ptají, jestli s něčím nepotřebujete pomoci. Jsou ochotní se ptát do té doby, než opravdu tu radu nebo pomoc přijmeme. Někde na ulici, v metru, na zastávkách, kde je opravdu hromada lidí, srazíte-li se s člověkem, hned se automaticky omlouvají, přestože to jejich vina nebyla.

Je tu zajímavá hromadná doprava. Když chcete jet autobusem, tak musíte mávnout. Je to znamení pro řidiče, že jste další cestující, který se chce někam dostat. Mnoho linek jezdí docela často, takže se nemusíte bát, že dojedete někam pozdě. Jen je při větší špičce těžké odhadnout, kdy autobus vlastně přijede. Ve vlaku to je někdy také zajímavé, zvlášť ráno, kdy lidé jedou do práce, sotva se do vlaku tedy vejdete. Když se náhodou do vlaku nedostanete, tak musíte počkat například dalších 30 minut na další. U metra se tak dlouho čekat nemusí, někde jezdí i po 2 minutách, někde zase po 5 nebo po 10 minutách.

Jakmile se dostanete do rušnějších míst, lze snadno najít pouliční umělce. Buďto hrají na nějaký hudební nástroj (nejčastěji harmonika, trumpeta, kytara atd.) nebo předvádí různé taneční triky a další.

Jsou tu přechody, na kterých jsou většinou semafory. Ale někde jako by semafory nebyly. Lidé se prostě jen kouknou, jestli něco jede nebo ne, jdou, ať je zelená nebo červená, je to jedno.

To je Londýn!

Martin Posselt, I3A

PATNÁCT pojmů a dojmů… z Londýna!

Mám za sebou naprosto famózní dva týdny v Londýně. Tak famózní, že se mi odtamtud ani nechtělo domů. Pokud teď čekáte nějaké slohy o tom, jak to tam bylo skvělé a podrobný popis toho, co jsem dělal třeba ve čtvrtek 24. dubna v 19:54, jste na špatné adrese. Rozhodl jsem se, že nebudu psát klasický „sloh“, ale celý článek pojmu jako seznam. Seznam patnácti věcí, které mě překvapily či jinak zaujaly. A vy si jej teď můžete přečíst.

  1. Levosexualita
    Jinými slovy levostranná orientace. Na silnici, na chodníku, v metru, všude. Tohle mi ze začátku působilo velký problémy. Typicky v metru, kdy jsem instinktivně šel po pravé straně a zakopával o davy lidí. Nápisy KEEP LEFT, jež jsou zde běžně k vidění, jsem ignoroval, protože jsem je zpočátku úspěšně přehlížel. A taky mi chvíli trvalo, než jsem pochopil, že protijdoucím se mám vyhýbat vlevo.
  2. Multi-kulti
    Londýn je prý město mnoha národností a mluví 350 světovými jazyky. Nevím, co je na tom pravdy, každopádně cestovat třeba v londýnském metru je fakt zážitek. Tolik různorodých lidí na jednom místě (resp. v jednom vlaku) asi jinde neuvidíte. I přesto nikdo nemá sebemenší sklony k rasismu a nestane se, že by se vám někdo posmíval. Jsou hodně tolerantní. K tomuto se váže i bod č. 3. Ovšem najdou se i výjimky. Například moje host mum byla zásadně proti afroameričanům a její syn má černou přítelkyni. Nese to docela těžce, ale co jí zbývá…Dál.
  3. Slušnost
    Většina lidí je tu hrozně vstřícná a slušná. Např. když do vás někdo na ulici vrazí, okamžitě slyšíte „I’m sorry.“, bez ohledu na to, čí to byla vina. Při pozdravu se ptají, jak se máte. I když je to v mnoha případech jen fráze a je nepřípustný odpovědět jinak než „I’m fine.“ nebo „Not bad.“, je to od nich hezký. Kromě toho, nikdy jsem neviděl, aby si manžel po příchodu z práce deset minut povídal se svou manželkou o tom, jaký měla den. Respekt. (Jo, moje host family.)
  4. Hlavně nespěchat
    Angličani mají na všechno dost času a jsou hrozně v pohodě. Že má autobus zpoždění? No a co, ještě zpomalíme, ať má větší. Jeden z mnoha příkladů.
  5. Sex od 16
    K tomu snad není třeba nic psát a souvisí to s předchozím bodem. V Anglii se nepospíchá. Proč taky? A v tomhle je to možná i dobře. Ale to odbíhám.
  6. Drahé MHD
    Hodně drahé MHD. Na české poměry. Nevím, uznejte sami, zda je 2,40 GBP (cca 80 Kč) za jednorázovou nepřestupní jízdenku hodně nebo málo. Možná je to kvůli délce těch linek a časovky by se nevyplatily. Projet například linku 186 (Brent Cross – Northwick Park Hospital) totiž trvá bezmála hodinu. Ale i tak, přijde mi to šílený. A nejen MHD. Třeba vlak z Harrow & Wealdstone do pět, resp. jedenáct minut vzdáleného Bushey vás vyjde na 4,70 GBP. Bez Oysterky ani ránu.
  7. Žádní průvodčí
    Ve vlaku nepotkáte jediného průvodčího, jen občas revizory (za těch 14 dní jsem nepotkal žádného). Jak je to možný? Ve všech stanicích (až na výjimky – např. Bushey) jsou turnikety, kterými musíte projít, jinak se z nádraží, resp. z jeho placené zóny, nedostanete. Takže i když se v tom vlaku nějakým zázrakem octnete bez lístku/Oysterky, nemusíte mít strach, že byste jeli zadarmo. Při výstupu se totiž čekujete znova a na základě ujeté vzdálenosti vám to strhne peníze. Takový koncept cestování se mi strašně líbí a zavedl bych jej i u nás. Ovšem nebudu naivní.
  8. Noviny zdarma
    V každé stanici metra jsou volně k odběru noviny (žádnej bulvár), který mají dokonce nějakou vypovídající hodnotu a vážně se z nich něco dozvíte. Na každé třetí stránce je sice reklama jak prase, ale něčím se ty náklady na tisk pokrýt musí, že jo.
  9. Odpadkové koše? Nepotřebujeme.
    Nejsou skoro nikde a je umění na ulici nějaký najít. Možná proto jsou všude poházené nejrůznější odpadky.
  10. Drahá auta
    Ani v okrajových částech Londýna nenajdete žádné staré auto. Mini Cooper, Bentley, Opel, BMW apod. jsou tu klasika. To se však nedá říct o domech, které mnohdy vypadají, jako by měly každou vteřinou spadnout. Navíc jsou všechny strašně podobné. Kdyby před tím mým nebyla velká červená poštovní schránka, asi bych se při návratu vždy ztratil.
  11. Nemáváš? Nejedeš.
    Všechny busy jsou tu na znamení, takže když budete na zastávce jen tak postávat a nezamáváte (nebo minimálně neupažíte), řidič ani nezpomalí a prostě projede kolem. To samé, pokud chcete vystoupit (zmáčknete STOP po ohlášení názvu zastávky).
  12. Jdeš pozdě? Nechoď vůbec.
    K mému nepříjemnému překvapení jsem zjistil, že Angličané (i přesto, jak mají na všechno dost času) jsou strašně hákliví na pozdní příchody. Na jedno pracovní místo tu údajně čeká přes 100 lidí, takže tu nikdo není nenahraditelný. S tím, jak často zaspávám, bych tedy v Londýně asi moc dlouho nepracoval.
  13. Červená je zelená!
    Alespoň na přechodech. Když čekáte na zelenou, jste za vola. Holt místní chodci už v tom asi mají systém a vědí, kdy můžou přejít a kdy ne.
  14. Levné vstupenky do divadla
    Na rušnějších ulicích můžete vždy v určité dny koupit lístky do divadla či do kina i o polovinu levněji oproti původní ceně. Host mum nám nabízela, že s námi půjde na nějaký muzikál, který by měl stát 10 GBP. Na kulturu si tady zřejmě hodně potrpí.
  15. Pouliční umělci
    Pamatujete si na soutěž Česko Slovensko má talent? Tady jsou daleko větší talenti a ani nemají potřebu chodit někam do televize. Prostě baví lidi přímo na ulici. Vždy sklidí bouřlivý potlesk a při troše štěstí i nějakou tu libru. Je to fajn. Zkrátka si jdete po ulici, slyšíte hudbu, zastavíte se a koukáte. Po chvíli jste součástí show a ani nevíte jak. To mi v Čechách trochu chybí. Podobné baviče (taneční skupinu) jsem potkal poblíž M&M’s World.

That’s it. See you later.
Návštěva londýna Návštěva londýna
Návštěva londýna Návštěva londýna
Návštěva londýna Návštěva londýna
Návštěva londýna Návštěva londýna

Vybraní studenti pro druhý běh /září 2014/:
  1. Matěj Bajer – I4A
  2. Ondřej Bajer – I4A
  3. Patrik Dítě – I4B
  4. Mojmír Křížek – I4B
  5. David Havlíček – I4B
  6. Lukáš Outlý – I4B
  7. Jan Rulc – I3A
  8. Lukáš Táborský – I3A
  9. Michaela Tauchmanová – I4B
  10. Petr Zita – I4B

CONGRATULATIONS!


Dva týdny v Londýně

A tak jsme strávili dva úžasné, dokonalé, nepřekonatelné, zajímavě prožité týdny v Anglii. Cestovali jsme přibližně 20 hodin autobusem. Poté, co jsme se mikrobusem dostali k ADC, nás rozvozili do rodin. Byli jsme rozděleni do čtyř skupin. Pracovali jsme převážně v IT firmách samostatně. To by vám řekl každý, kdo tam byl. Od nás ale uslyšíte hlavně postřehy a odlišnosti.

Způsob dopravy se hodně liší. Pomineme-li fakt, že v Anglii všichni účastníci silničního provozu jezdí jako piráti silnic v protisměru, ačkoli jsou na to asi zvyklí, protože za celé dva týdny jsme nebyli svědky žádné dopravní nehody, je zde spousta dalších, mnohem zajímavějších postřehů. Na kruhovém objezdu je výchozí směr opuštění ten nejpravděpodobnější (nejčastěji protější) a tudíž se bliká, když chce člověk jet dokola, ne když vyjíždí. A i tehdy je blikání ojedinělý úkaz. Ostrůvky na malých kruhových objezdech jsou tak malé, že je řidiči s oblibou přejíždějí rovně, k čemuž je dle naší mistrné dedukce navádí hlavně cedule “Forward Drive”, která na jednom z takovýchto kruhových objezdů stojí na místě, kde si ji všichni mohou přeložit, jako “dopředu řiď”. Na některých místech byly na objezdech, které se nedaly přejet, dokonce cedule s nápisem “Fly Cars”. Některé londýnské zvyky jsou opravdu nepochopitelné.

Zajímavou věcí v Anglii jsou takzvané “Corner Shopy”. Jde o malé rohové obchůdky, ve kterých seženete prakticky vše, na co si zrovna vzpomenete. Při první návštěvě Corner Shopu se plně uspokojily naše momentální požadavky, tedy nakoupili jsme jídlo, pití, a k našemu překvapení dokonce vteřinové lepidlo, které okamžitě spravilo náš rozbitý tripod a později i naprosto promočený deštník, i když v návodu stálo, že mokré věci nelze lepit. Obchodníci v Anglii jsou zřejmě profesionálové a přesně vědí, co právě potřebujete.

Na chudé lidi v Anglii snad ani nenarazíte. Na okraji Londýna totiž všichni, ač třeba ne nejbohatší, nemají horší auto než hezky naleštěný Mercedes, BMW, Opel (Vauxhall), Toyotu nebo Hondu. Hybridní automobily se zde vyskytují mnohem častěji, než by člověk čekal, stejně tak jako malá auta typu Smart a Mini Cooper, což je pravděpodobně způsobeno velkoměstem.

Hned druhý den po příjezdu, ještě před tím, než jsme měli jít pracovat, jsme byli doslova “naliti” informacemi v organizaci, která náš pobyt zprostředkovávala (ADC College). Byli jsme tak zahlceni a tím pádem i lehce vystrašeni, až to vypadalo, že se ze zkušební cesty do práce vrátí pouze menšina z nás. Někteří se vrátili celkem brzy (asi po 30 minutách), ale jiní i třeba až po 5 hodinách, protože trasa, kterou jsme dostali sepsanou z ADC, nebyla naprosto korektní a bezchybná a všeříkající, takže někteří (například právě my dva) jeli tím, čím neměli.

Doprava v Londýně je zajištěna přes jednoduše působící systém TFL (Transport for London), jejichž online plánovač tras byl nedocenitelný, jelikož nám nejednou “zachránil život”. Systém využívá Oyster Card, což je karta, která v sobě nosí jízdenku (obvykle vícedenní) a je použitelná na v podstatě všechny městské hromadné dopravní prostředky. Ať už na autobus, na který musíte zamávat, když chcete jet, metro či nadzemku, které jezdí každých pár minut nebo rychlovlaky s půlhodinovými intervaly a několikaminutovými zpožděními. V Londýně se dostanete všude jednoduše a rychle.

Zkrátka Londýn je město, které je zajímavé pro každého, kdo chce poznat něco nového a nebojí se prvotního zmatení ze všeho, co uvidí kolem sebe. Není problém se brzy přizpůsobit režimu a pomalu se začít vyznávat ve všedním životě prostých Londýňanů. Důležité je taky říci, že Londýn je město plné lidí s dobrým vkusem pro módu. Možná proto jsou na mnoha přechodech nápisy “LOOK RIGHT”. Jak nenásilný a příjemný způsob vám připomenout, abyste “vypadali správně”. Nakonec lze snad “výlet” jen doporučit a konstatovat, že jsme si to pořádně užili!

P. Zíta, M. Křížek - I4B

Na 14 dní Londýňankou

Hned jak jsem zjistila, že jsem úspěšně prošla příjímacím řízením k pracovní stáži v Londýně, jsem se hrozně těšila, že pojedu do Anglie.

Těsně před odjezdem se rozplynuly mé iluze o tom, že budu ubytovaná s ostatními, protože přišla zpráva od zprostředkující agentury, že s nimi nemůžu bydlet. V tu chvíli jsem dostala strach, jak to tam vše zvládnu. První den dva pro mě byly velice stresující. Byla jsem sama v cizí rodině a bydlela na druhou stranu od všech.

I přes to se všechno po pár dnech srovnalo a já si začala užívat večerních výletů za památkami. Vždy jsme se s ostatními dohodli a jeli do centra. Navštívili jsme Big Ben, London Eye, Oxford Street a já se nemohla nabažit toho, jak vše v noci krásně svítí.

Když jsme nevěděli kudy kam, tak nám milí lidé kolem nás, a že jich tu je hodně – denně je v Londýně kolem 14 milionů lidí, což je více než v celé České republice, vždycky ochotně poradili. Místní doprava mě dodnes nepřestává udivovat, nejenom to, že se jezdí vlevo, ale i to, že autobusy, převážně tradiční dvoupatrové červené „double-deckery“ a metro jezdí každou chvíli. Mohli jsme tedy cestovat kamkoli a kdykoli.

V práci byli velmi milí lidé. Pracovala jsem v kanceláři charitativní organizace, která pomáhala imigrantům a přistěhovalcům a to převážně z Afghánistánu, Iráku a Iránu. Denně zde bylo hodně lidí, kterým jsem i já mohla pomoci. Sice jen velice málo, ale i tak jsem zde poznala spoustu lidí s odlišnou mentalitou.

Pracovní stáž v Londýně pro mě byla velice přínosná a budu si jí nadosmrti vážit. Zlepšila jsem si angličtinu a zvedla sebevědomí tím, že vím, že to dokážu zvládnout sama v zahraničí ve velkém městě.

Michaela Tauchmanová, I4B

Návštěva Londýna Návštěva Londýna
Návštěva Londýna Návštěva Londýna
Návštěva Londýna Návštěva Londýna
Návštěva Londýna Návštěva Londýna
Návštěva Londýna Návštěva Londýna

logo_naep.gif, 9,0kB   logo_leonardo.gif, 6,7kB